Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Společnost Meta jako digitální suverén: Teoretické aspekty nestátního normativního systému v 21. století
Valenta, Tomáš ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Koloušek, Martin (oponent)
Společnost Meta jako digitální suverén: Teoretické aspekty nestátního normativního systému v 21. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá normativním systémem aplikovaným na platformách Meta optikou teorie právního pluralismu a na základě analýzy rozhodnutí dozorového orgánu Oversight Board a pokouší se zodpovědět otázku, zda existuje něco jako právo Facebooku. V druhé kapitole podrobně rozebírám vývoj právního pluralismu a jeho přerod od deskriptivní analýzy mnohosti právních řádů k normativní teorii, jak se s touto mnohostí vypořádat. V rámci této kapitoly konfrontuji tradiční náhledy a chápání pojmu práva s alternativními definicemi a pojetími z per autorů právního pluralismu, spolu s alternativními náhledy na pojem autority. Závěrem této kapitoly uvádím tři hlavní směry kritiky právního pluralismu, které jsem v judikatuře vypozoroval. Ve třetí kapitole popisuji fenomén digitálních platforem ze čtyř různých náhledů. Prvně jako online služby, poté jako veřejný prostor, který je v současné době zcela zásadní pro výkon základních práv, zejména svobody projevu, zatřetí jako infrastrukturu, na které začíná být budovaná nemalá část jak běžných interakcí, tak i ekonomických operací, a za čtvrté jako mocenskou architekturu, která umožňuje vysoce efektivní vymáhání pravidel. Čtvrtá kapitola je primárně...
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti. Slábnoucí role státu ve světle právního pluralismu
Orletová, Julie ; Maršálek, Pavel (oponent)
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat fenomén právního pluralismu, jeho projevy a působení v soudobé společnosti a zjištěné poznatky zhodnotit v souvislosti se slábnoucí rolí státu. Role práva se v dnešním globálním světě stále více mění, zejména v souvislosti se stále méně homogenní společností. Pluralita soudobé společnosti tak stále více proniká i do normativních systémů, což ve výsledku ovlivňuje i samotné fungování státu jako autority. Právní pluralismus odráží život soudobé společnosti. Optikou právního pluralismu získáváme nový pohled na právo. Pojem právního pluralismu přináší právu příležitost pružněji reagovat na pluralitu soudobé společnosti, neboť právo se stále více potýká s obtížemi při reflektování sociální reality soudobé společnosti. S tímto pak souvisí vzrůstající nedůvěra lidí ve stát, která se podílí na slábnoucí roli státu. Jednou z možností státu, jak posílit svou roli, představuje obnovení důvěry ve stát a jeho instituce. Toho lze dosáhnout i tvorbou kvalitního psaného práva. Státem tvořené právo by mělo zohlednit fenomén právního pluralismu a obsahovat vizi, kterou v současné době postrádá. Tato vize pak spočívá především v existenci společně sdílených hodnot, neboť jakkoli nejednotná soudobá společnost je, společně sdílené...
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu
Vítek, Michal ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Alexander (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
práce Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu Tato disertační práce se v obecné rovině zabývá otázkou interakce mezi transnárodním a národním právem v oblasti mezinárodního obchodu. V rovině konkrétní se pokouší o aplikaci institutu objektivní arbitrability jako limitu právního řádu, který je tvořen zejména soukromě utvářenými normami, které lze zahrnout pod pojem lex mercatoria ("nové lex mercatoria"). Důvodem pro tuto zvolenou metodologii je snaha vytyčit co nejobjektivnější kritérium pro vymezení rozsahu aplikace soukromě vytvářených norem. Navzdory širšímu uznání fenoménu NLM mezi členy akademické obce, a dokonce mezi rozhodci, strany mezinárodních obchodních smluv si nemohou být jisty, zda a do jaké míry volba NLM představuje limitaci pro jejich smluvní vztah, zejména v kontextu uznání a výkonu rozhodčích nálezů. Poznatky této disertace vyplývají zejména z analýzy transnárodních právních norem, rozhodnutí státních i rozhodčích soudů a relevantních zdrojů právní vědy. Důležitý je zejména popis samotného konceptu lex mercatoria jako takového a popis kategorie veřejného pořádku (jak ve státním, tak mezinárodním a evropském významu), který představuje konečný limit aplikace soukromě tvořených norem. Výsledkem této práce je poznatek, že NLM nemůže být aplikováno zcela...
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti. Slábnoucí role státu ve světle právního pluralismu
Orletová, Julie ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat fenomén právního pluralismu, jeho projevy a působení v soudobé společnosti a zjištěné poznatky zhodnotit v souvislosti se slábnoucí rolí státu. Role práva se v dnešním globálním světě stále více mění, zejména v souvislosti se stále méně homogenní společností. Pluralita soudobé společnosti tak stále více proniká i do normativních systémů, což ve výsledku ovlivňuje i samotné fungování státu jako autority. Právní pluralismus odráží život soudobé společnosti. Optikou právního pluralismu získáváme nový pohled na právo. Pojem právního pluralismu přináší právu příležitost pružněji reagovat na pluralitu soudobé společnosti, neboť právo se stále více potýká s obtížemi při reflektování sociální reality soudobé společnosti. S tímto pak souvisí vzrůstající nedůvěra lidí ve stát, která se podílí na slábnoucí roli státu. Jednou z možností státu, jak posílit svou roli, představuje obnovení důvěry ve stát a jeho instituce. Toho lze dosáhnout i tvorbou kvalitního psaného práva. Státem tvořené právo by mělo zohlednit fenomén právního pluralismu a obsahovat vizi, kterou v současné době postrádá. Tato vize pak spočívá především v existenci společně sdílených hodnot, neboť jakkoli nejednotná soudobá společnost je, společně sdílené...
Nestátní právní systémy a pluralismus práva
Ivančo, Alex
Resumé Tématem této práce je posouzení předpokladů pluralismu práva a nestátních právních systémů pro zlepšení možnosti řešení sporů ve společnosti. Hlavní výzkumnou otázkou práce je, zda nestátní právní systémy plní společenskou roli při poskytování spravedlnosti. Práce by měla nabídnout deskriptivní analýzu konceptu legálního pluralismu a metodických postupů pro zahrnutí nestátních právních systémů do státních. Výsledkem práce by měl být přehled o možnostech interakce různých právních systémů ať již formálních či obyčejových, o různých způsobech řešení sporů v tomto prostředí a o přínosu takových návrhů na reformu právního prostředí, které vycházejí z reálné situace ve společnosti. Tato práce se bude v první části nejdříve zaobírat deskriptivní analýzou pojmu legální pluralismus v odborné diskusi a jeho vztahem k nastíněnému tématu, následně porovná metody a postupy legálního pluralismu, respektive fungování nestátních právních systémů, a nakonec shrne implikace analytického konceptu právního pluralismu pro plánování a zlepšování právního prostředí. Dále by se práce zaměřila na prozkoumání důsledků různých přístupů ve vztahu mezi formálními a obyčejovými právními systémy a na specifická témata vlastní těmto příkladům, tedy na aktuální možnosti využití konceptu pluralismu práva, ať již v konkrétních zemích...
Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu
Vítek, Michal ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Alexander (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
práce Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu Tato disertační práce se v obecné rovině zabývá otázkou interakce mezi transnárodním a národním právem v oblasti mezinárodního obchodu. V rovině konkrétní se pokouší o aplikaci institutu objektivní arbitrability jako limitu právního řádu, který je tvořen zejména soukromě utvářenými normami, které lze zahrnout pod pojem lex mercatoria ("nové lex mercatoria"). Důvodem pro tuto zvolenou metodologii je snaha vytyčit co nejobjektivnější kritérium pro vymezení rozsahu aplikace soukromě vytvářených norem. Navzdory širšímu uznání fenoménu NLM mezi členy akademické obce, a dokonce mezi rozhodci, strany mezinárodních obchodních smluv si nemohou být jisty, zda a do jaké míry volba NLM představuje limitaci pro jejich smluvní vztah, zejména v kontextu uznání a výkonu rozhodčích nálezů. Poznatky této disertace vyplývají zejména z analýzy transnárodních právních norem, rozhodnutí státních i rozhodčích soudů a relevantních zdrojů právní vědy. Důležitý je zejména popis samotného konceptu lex mercatoria jako takového a popis kategorie veřejného pořádku (jak ve státním, tak mezinárodním a evropském významu), který představuje konečný limit aplikace soukromě tvořených norem. Výsledkem této práce je poznatek, že NLM nemůže být aplikováno zcela...
Nestátní právní systémy a pluralismus práva
Ivančo, Alex
Resumé Tématem této práce je posouzení předpokladů pluralismu práva a nestátních právních systémů pro zlepšení možnosti řešení sporů ve společnosti. Hlavní výzkumnou otázkou práce je, zda nestátní právní systémy plní společenskou roli při poskytování spravedlnosti. Práce by měla nabídnout deskriptivní analýzu konceptu legálního pluralismu a metodických postupů pro zahrnutí nestátních právních systémů do státních. Výsledkem práce by měl být přehled o možnostech interakce různých právních systémů ať již formálních či obyčejových, o různých způsobech řešení sporů v tomto prostředí a o přínosu takových návrhů na reformu právního prostředí, které vycházejí z reálné situace ve společnosti. Tato práce se bude v první části nejdříve zaobírat deskriptivní analýzou pojmu legální pluralismus v odborné diskusi a jeho vztahem k nastíněnému tématu, následně porovná metody a postupy legálního pluralismu, respektive fungování nestátních právních systémů, a nakonec shrne implikace analytického konceptu právního pluralismu pro plánování a zlepšování právního prostředí. Dále by se práce zaměřila na prozkoumání důsledků různých přístupů ve vztahu mezi formálními a obyčejovými právními systémy a na specifická témata vlastní těmto příkladům, tedy na aktuální možnosti využití konceptu pluralismu práva, ať již v konkrétních zemích...
Nestátní právní systémy a pluralismus práva
Ivančo, Alex ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
Tématem této práce je posouzení předpokladů pluralismu práva a nestátních právních systémů pro zlepšení možnosti řešení sporů ve společnosti. Hlavní výzkumnou otázkou práce je, zda nestátní právní systémy plní společenskou roli při poskytování spravedlnosti. Práce by měla nabídnout deskriptivní analýzu konceptu legálního pluralismu a metodických postupů pro zahrnutí nestátních právních systémů do státních. Výsledkem práce by měl být přehled o možnostech interakce různých právních systémů ať již formálních či obyčejových, o různých způsobech řešení sporů v tomto prostředí a o přínosu takových návrhů na reformu právního prostředí, které vycházejí z reálné situace ve společnosti. Jako východiska nových návrhů se nabízí teze procesního pluralismus a participativní metody řešení sporů, které májí v centru uživatele těchto systémů, občana. Závěrečná část práce prozkoumá aktuální přístupy na zlepšení právních systémů, které směřují k větší participaci účastníků a které vycházející z jejich potřeb, a uvede některé případy pro srovnání.
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.